Náš postoj k obnovení chovu 

Debata o možném obnovení velkokapacitního chovu prasat v areálu DV Polanka se během několika týdnů rozšířila i k dalším tématům. Začalo se mluvit o politice, „nových“ a „starých“ obyvatelích, vztahu k družstvu nebo o tom, kdo má větší právo vyjadřovat se k budoucnosti této části Polanky.

Původní otázka se tím podle nás zbytečně ztrácí.

Naše stanovisko je přitom poměrně jednoduché:

Nejsme proti DV Polanka. Nejsme proti zemědělství. Řešíme jednu konkrétní otázku – zda se má do této lokality po několika letech znovu vrátit velkokapacitní chov prasat.

Jsme přesvědčeni, že vracet by se neměl.

Družstvo a chov prasat nejsou jedna a tatáž věc

DV Polanka je dlouhodobou součástí Polanky. Hospodaří zde, zaměstnává lidi a jeho zemědělská činnost přirozeně patří k prostředí, ve kterém žijeme.

Traktory, kombajny, práce na polích ani současný chov skotu nejsou předmětem našeho nesouhlasu.

V debatě jsme se ostatně sami setkali s otázkou: „A krávy vám nevadí?“

Nevadí.

Chov skotu a jeho občasné projevy vnímáme jako součást zemědělského prostředí. Z vlastní zkušenosti ale nepovažujeme jeho dopady za srovnatelné s někdejším velkokapacitním chovem prasat.

Řada dnešních obyvatel Polanky zde žila už v době, kdy byl chov prasat v provozu. Pamatujeme si zápach, výskyt much i dny, kdy bylo obtížné trávit čas na zahradě nebo doma větrat.

Právě proto se k této zkušenosti nechceme vracet.

„Věděli, že se stěhují vedle družstva“

Tento argument v debatě zaznívá často a zaslouží si podle nás férovou odpověď.

Ano, každý, kdo si zde pořídil dům, věděl, že v sousedství stojí a funguje zemědělské družstvo. Nikdo nemohl očekávat, že zmizí pole, zemědělská technika nebo běžný zemědělský provoz.

Jenže existence družstva a existence velkokapacitního chovu prasat nejsou totéž.

V roce 2021 rozhodlo představenstvo DV Polanka o ukončení chovu prasat. Družstvo tuto událost na svých internetových stránkách popsalo jako „úplné ukončení chovu prasat v DV Polanka nad Odrou“.

O ukončení chovu se tehdy hovořilo také veřejně v médiích. Následující roky se v areálu prasata nechovala a návrat chovu nebyl veřejně komunikovaným záměrem.

Dnes víme, že z právního hlediska ukončení chovu neznamenalo, že jej nebude možné v budoucnu znovu obnovit. To ale není totéž jako otázka, co mohli lidé v té době rozumně očekávat.

Proto nepovažujeme za spravedlivé odbýt obavy obyvatel novější zástavby tvrzením, že „věděli, kam se stěhují“.

A především – nejde pouze o ně.

Také mnozí z nás, kteří v Polance žijeme dlouhodobě a předchozí chov jsme sami zažili, jsme jeho ukončení přivítali. Po několika letech bez tohoto provozu jsme nepředpokládali, že se má v obdobném rozsahu znovu vrátit.

Právě lidé, kteří předchozí chov zažili, dobře vědí, proč se k němu nechtějí vracet.

Bude dnešní chov jiný než ten původní?

Zástupci zamýšleného provozovatele uvádějí, že ano.

Pan Filip Offenbartl ze společnosti CBS Trading na veřejném projednání představil opatření, která mají některé dopady provozu omezit. Hovořil například o opatřeních ke snížení emisí čpavku a výskytu much nebo o pravidelném odvozu kejdy do bioplynové stanice.

Považujeme za fér tato opatření uvést a nezpochybňujeme, že oproti dřívějšímu způsobu provozu mohou znamenat určité zlepšení.

Na veřejném projednání ale současně zazněla konkrétní otázka, zda je možné stávající objekty vybavit účinnější filtrační technologií, která by dále omezovala emise z chovu. Pan Filip Offenbartl odpověděl jednoznačně, že do stávajících objektů takovou technologii technicky instalovat nelze.

To je pro nás podstatná informace. Zamýšlený provoz se má vrátit do stávajících budov – nejde o nový areál navržený od počátku s využitím dnes dostupných technických řešení.

Proto podle nás nelze zaměňovat snížení některých dopadů za jejich odstranění.

Řada lidí žijících v okolí předchozí chov osobně zažila. Pamatujeme si období, kdy zápach a množství much významně zasahovaly do každodenního života – omezovaly pobyt na zahradě a někdy i možnost běžně doma větrat.

Dopady velkokapacitního chovu prasat tedy neznáme pouze z předpokladů nebo obav. Máme s nimi vlastní dlouholetou zkušenost.

Právě proto pro nás není dostatečnou odpovědí, že „dnes se prasata chovají jinak“. Určitý technologický a provozní posun nezpochybňujeme. Zároveň ale víme, že zamýšlený chov se má vrátit do stejných objektů a že podle vyjádření budoucího provozovatele není možné tyto objekty vybavit účinnější filtrační technologií.

Nechceme proto znovu přijmout provoz, jehož dopady jsme v minulosti sami zažili, pouze s nadějí, že tentokrát budou dostatečně menší.

Kdo jsou vlastně ti „novousedlíci“?

V posledních týdnech se stále častěji objevuje dojem, že celý problém vyvolali lidé z nové zástavby nebo obyvatelé, kteří se do Polanky přistěhovali teprve nedávno.

Takto ale celá věc nezačala.

První informace začali ověřovat obyvatelé, kteří v Polance žijí řadu let, společně se sousedem, jehož pozemek bezprostředně sousedí s areálem družstva.

Mezi lidmi, kteří si návrat chovu nepřejí, jsou obyvatelé nové zástavby, lidé žijící v Polance desítky let i rodiny žijící ve starší zástavbě.

Délka bydliště není argumentem pro ani proti chovu prasat.

Stejně tak netvrdíme, že mluvíme za celou Polanku.

Mluvíme za spolek a za občany, kteří se rozhodli svůj názor vyjádřit. K 6. září podpořilo petici celkem 237 lidí. Chronologie na našem webu zároveň zachycuje, že papírovou část podpořilo 176 lidí a dalších 61 se připojilo elektronicky.

Podstatné podle nás není, kdo zde bydlí deset, dvacet nebo padesát let. Podstatné je, jak má tato část Polanky vypadat v budoucnu.

Nechceme družstvu brát jeho budoucnost

Uvědomujeme si také druhou stranu celé situace.

DV Polanka potřebuje svůj majetek ekonomicky využívat a jeho vedení odpovídá členům družstva za jeho další fungování. Nabídka na pronájem dlouhodobě nevyužívaných objektů proto má z pohledu družstva pochopitelný ekonomický význam.

Proto jsme nezůstali pouze u toho, že si návrat prasat nepřejeme.

S představiteli družstva jsme jednali o možnosti jiného využití objektů, jiného nájemce nebo jiné ekonomicky smysluplné varianty. Následně jsme sami kontaktovali také Moravskoslezské Investice a Development a požádali o pomoc při hledání možných alternativ.

Žádné jednoduché ani hotové řešení dnes nemáme a nechceme předstírat opak.

Naším cílem není připravit družstvo o příjem. Chceme hledat řešení, které umožní ekonomicky životaschopnou budoucnost DV Polanka a současně nebude znamenat návrat velkokapacitního chovu prasat.

Facebook není obrazem celé Polanky

Velká část nejvyhrocenější veřejné debaty se odehrává na sociálních sítích.

Objevují se v ní osobní útoky, zpochybňování motivů jednotlivých lidí, dělení obyvatel na „staré“ a „nové“, politické výklady celé situace i tvrzení o kampani vedené proti družstvu.

Spolek Polanka společně do těchto diskusí nevstupuje a nepovažujeme je za vhodný způsob komunikace.

Nemůžeme nést odpovědnost za každého člověka, který na sociálních sítích vystupuje proti obnovení chovu, stejně jako DV Polanka nemůže nést odpovědnost za každého člověka, který na internetu vystupuje na jeho podporu.

Osobní útoky, urážky nebo jiné překračování hranic slušné komunikace odmítáme bez ohledu na to, z které strany přicházejí. S takovým jednáním se neztotožňujeme.

Stejně tak ale nepovažujeme samotný nesouhlas s obnovením chovu prasat za útok proti družstvu.

Samotný nesouhlas s obnovením chovu prasat není nenávistnou kampaní proti družstvu, stejně jako samotná podpora družstva není útokem na jeho sousedy.

Pokud chceme situaci zklidnit, měli bychom podle nás především přestat vytvářet obraz dvou znepřátelených táborů.

Vraťme debatu k samotnému tématu

Celá situace během několika týdnů vyvolala řadu emocí a postupně se kolem ní otevřela i témata, která se samotným obnovením chovu souvisejí jen okrajově. Začalo se řešit, kdo je „pro“ a kdo „proti“, kdo v Polance žije déle, kdo se přistěhoval později, kdo za koho kandiduje nebo jaké má kdo motivace.

Podle nás ale není nutné vytvářet z této otázky spor mezi lidmi nebo jednotlivými skupinami obyvatel.

Je naprosto v pořádku, že na obnovení chovu existují rozdílné názory. Někdo jeho návrat považuje za přijatelný, jiný ne. Samotný rozdílný názor z nikoho nedělá odpůrce družstva, nepřítele jeho sousedů ani člověka, jehož motivace je potřeba zpochybňovat.

Pro nás je podstatné vracet se k věcné otázce: zda se má velkokapacitní chov prasat do této lokality vrátit a zda lze najít jiné, dlouhodobě přijatelné řešení.

Právě o tom chceme mluvit a právě k tomu chceme hledat argumenty a konkrétní možnosti.

Nemusíme se shodnout na výsledku, abychom se dokázali bavit o stejné věci.

Ověřovat si informace není útokem na družstvo

V průběhu celé situace jsme využili zákonné možnosti, které mají občané a spolky k dispozici.

Obrátili jsme se na Krajský úřad Moravskoslezského kraje, vznikla petice a požádali jsme městský obvod o dokumenty týkající se některých minulých rozhodnutí.

Netvrdili jsme, že DV Polanka porušuje zákon.

Krajský úřad jsme požádali, aby naše otázky odborně posoudil. Když následně neshledal důvod k zahájení řízení z moci úřední, tento výsledek respektujeme a otevřeně jej uvádíme také v naší chronologii.

Stejně přistupujeme k dokumentům, o které jsme požádali městský obvod. Nechceme předjímat jejich obsah. Pokud z nich vyplyne, že vše probíhalo řádně a transparentně, budeme to považovat za odpověď na naše otázky.

Petice, žádost o informace nebo podnět příslušnému úřadu pro nás nejsou prostředkem vedení sporu s družstvem. Jsou způsobem, jak si ověřovat informace a jak mohou občané svůj názor vyjádřit.

A co politika?

Celá situace vznikla krátce před komunálními volbami a postupně se stala také politickým tématem.

Nechceme předstírat, že tento rozměr neexistuje. Někteří lidé zapojení do spolku jsou zároveň politicky aktivní nebo kandidují v komunálních volbách.

Téma jsme ale neotevřeli kvůli volbám. Otevřeli jsme ho proto, že jsme se dozvěděli o připravovaném obnovení chovu prasat. Načasování jsme si nevybrali.

Pro řadu z nás přitom tato situace nebyla pokračováním nějakého dlouhodobého sporu s vedením městského obvodu. Naopak – dosud jsme neměli zásadní důvod způsob vedení obce v této souvislosti zpochybňovat.

Průběh posledních týdnů ale přirozeně otevřel otázky, které jsme si dříve nekladli. Především jak obec přemýšlí o dlouhodobém rozvoji této části Polanky a jakou roli v něm má mít rozsáhlý zemědělský areál v bezprostřední blízkosti bydlení.

Nechceme z toho dělat osobní spor se starostou ani s jednotlivými zastupiteli.

Považujeme ale za legitimní chtít vědět, jakou budoucnost pro tuto lokalitu obec předpokládá.

Dvojí role si zaslouží transparentnost

V současné debatě považujeme za relevantní také skutečnost, že pan Ing. Vít Suder je místopředsedou představenstva DV Polanka a současně členem Rady městského obvodu Polanka nad Odrou.

Samotný souběh těchto funkcí nepovažujeme za důkaz jakéhokoli pochybení.

Považujeme ale za přirozené ptát se, jak jsou na úrovni městského obvodu projednávány záležitosti, které se DV Polanka přímo týkají, a jak se v takových případech odděluje role představitele družstva od role člena rady.

Pan Ing. Suder ve svém veřejném vyjádření ze 4. září mimo jiné hovoří o „vzájemné potřebnosti spolupráce s největší firmou v obci“.

Právě proto považujeme za správné, aby bylo v záležitostech týkajících se DV Polanka transparentní, v jaké roli jednotliví představitelé vystupují a jak se účastní jejich projednávání a rozhodování.

Nechceme bez podkladů dělat závěry o tom, že došlo k pochybení. Chceme vycházet z dokumentů a ověřitelných skutečností.

Jaká je dlouhodobá představa o této části Polanky?

Možná právě tato otázka v dosavadní debatě chybí nejvíce.

Nejde pouze o to, co bude v areálu příští měsíc nebo příští rok.

V bezprostředním okolí družstva se postupně rozvíjí bydlení. Současně zde zůstává rozsáhlý zemědělský areál. Obojí bude vedle sebe existovat i v dalších letech.

Proto bychom rádi znali širší odpověď na otázku, jak má tato část Polanky vypadat za deset nebo dvacet let.

Kde se má dále rozvíjet bydlení? Jaké druhy provozu jsou v jeho bezprostřední blízkosti dlouhodobě přijatelné? Jakým směrem se má rozvíjet samotný areál družstva? A jak lze předcházet tomu, aby se podobné konflikty v budoucnu opakovaly?

Nechceme určovat družstvu, jak má hospodařit se svým majetkem. Stejně tak ale podle nás nelze budoucnost celé lokality posuzovat pouze podle toho, co zde fungovalo v minulosti.

Historie je důležitá. Budoucnost Polanky ale musí vycházet také z toho, jak Polanka vypadá dnes a jak se má dále rozvíjet.

Co tedy chceme?

Nechceme konflikt mezi obyvateli a družstvem.

Chceme, aby DV Polanka mohlo dál fungovat, hospodařit a hledat ekonomicky životaschopnou budoucnost. Současně chceme chránit kvalitu života lidí, kteří v bezprostředním okolí jeho areálu žijí.

Nejde o nové proti starým. Nejde o město proti vesnici. A nejde ani o občany proti družstvu.

Jde o jednu konkrétní otázku:

Má se do lokality, která se za uplynulá léta výrazně změnila, znovu vrátit velkokapacitní chov prasat?

My jsme přesvědčeni, že ne.

Proto chceme dál hledat řešení, které umožní smysluplnou a ekonomicky životaschopnou budoucnost DV Polanka, aniž by se do této lokality musel velkokapacitní chov prasat vrátit.